„Ve vaší hře se hraje těžko. Nejsou v ní živé postavy.“
A.P. Čechov – Racek

kníže Dmitrij Pavlovič Lišnikov

Příběh muže, který už před lety v sobě objevil vinu. A od té doby znovu a zas. Ve snaze jí uniknout, zaplétá se do bludného kruhu, tažen hrozivými událostmi. Jeho největším protivníkem je on sám.

Postava s výrazným vnitřním dilematem s několika výraznými scénami pro ostatní hráče. Muž, který se skrze svou literární tvorbu, marně snaží definovat své životní hodnoty a cíle, v novém světě, kde je pro vzdělaného a materiálně zabezpečeného člověka jediným vodítkem a morální autoritou jeho vlastní intelekt.

Míra naskriptování: 4/5

Věk: 38 let

Alexandr Sergejevič Děrevjanskij

Mladý carský důstojník, který musí čelit tlaku okolí, ale i konfliktu vlastních hodnot. Je vůbec možné zachovat se ve všech situacích správně? Nebo je člověk předurčen, aby zklamal své blízké i sebe?

Ve válce, kam skoro utekl od rodiny, sice dospěl v mladého muže, ale to neznamená, že by přišel o všechny ty ideály o povinnosti, životě, lásce, šlechtictví. A do toho všeho se někdy trochu nešťastně zaplétá. A do dalších dobrodružství ho žene nejen jeho horká hlava a spravedlivé rozhořčení, ale také jeho kumpáni z pluku.

Míra naskriptování: 3/5

Věk: 24 let

Anatol Fjodorovič Gorodskoj

Člověk zvítězí svou vůlí a rozumem nad přírodou. Služba státu a rodině je to, co mne žene vpřed, nikoliv Bůh. Jakmile se opravdu odřekneš Boha, všechno bude jiné! Ale bude-li třeba volit, kdo mi ukáže cestu?

Anatol Fjodorovič spravuje panství místo svého otce, který je už několik let ve válce. Má krásnou ženu Jekatěrinu a sestry Ninu Fjodorovnu a Olgu Fjodorovnu, na které stále dohlíží. Je vysokým státním úředníkem, protiválečným intelektuálem a pokrokovým reformátorem. Pro svou práci často zanedbává společenské události, což mu jeho žena nejednou vyčetla. A ostatně – nejen to.

Míra naskriptování: 1/5

Věk: 35 let

Fjodor Ivanovič Gorodskoj

Reforma? Měnit? Co k čertu měnit? Kdyby chlapi byli chlapi a hleděli si svojí cti a nepokoušeli se psát dějiny husíma chlupama, Rusko by byl ráj, povídám ráj! Rusko to je Car, Car to je Země a Země to je Bůh.

Když se počne soumrak našich životů, je čas začít vážit a hodnotit a Fjodor Ivanovič ví, že se právě do toho věku dostal, ale stále má dost sil, aby jako ruský lev bojoval dál. Žena mu zemřela, syn se nevyvedl, ale dcery, dcery ho těší. Tento muž, starý a ostřílený voják, bude vzdorovat vlastnímu synovi, aby zachoval tradice a řád, který vyznával celý život. Vrátí se na chvíli do dob svého mládí, bolestně si uvědomuje pomíjivost okamžiku a nezvratnost předchozích omylů.

 

Míra naskriptování: 3/5

Věk: 55 let

Nikolaj Ivanovič Rezkij

A po válce přijde čas na vyznamenání.

Muž musí být u každé pitky, musí získat každou ženu a přijmout každou výzvu. Vždyť nikdo neví, kdy ho trefí nepřátelská kulka. Avšak daleko od nebezpečí jako by člověk ani nebyl. Teprve když volá „Urá“ a s tasenou šavlí letí na koni tryskem proti linii nepřátel, cítí že skutečně je, žije a dýchá.

Nikolaje Ivanoviče potkáme toho večera v mnoha příbězích o touze po existenci, po nebezpečí, po prožitku. O bezohlednosti mladého muže, který se v prudké touze žít nedokáže zastavit, aby si život vychutnal. Výrazná konfliktní postava mladého carského důstojníka se vším dobrým a špatným, co se o mladých carských důstojnících vypráví.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 27 let

Sergej Pavlovič Děrevjanskij

Vím, že mé mládí je pryč, že s jeho odchodem moudrost nepřišla, že jsem byl hrdý, že jsem nevěděl, co je důležité. Mé děti, má země, to je všechno, co tu po mně zůstane. A přesto tak úpěnlivě někdy toužím po tom, aby se mi vrátilo mládí. Nebo přišla moudrost.

Sergej Pavlovič je tichý člověk, který sice vystupuje jako hlava rodiny, ale dávno vše řídí jeho žena. Sám by rozhodoval srdcem, kterým by obejmul celou širou Rus, ale člověku není souzeno nechat se životem vést pouze citem, jak už v minulosti poznal. Často velmi dává na naléhání svých dětí, které nade vše miluje, jen nesmí být žena v přímé opozici, tak jako to bylo s Alexandrem.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 57 let

Tadeusz Przychodzien

Nejsem Rus, ale za Cara se dokáži bít stejně jako kdokoliv z vás! Nejsem Rus, ale dokáži milovat, až touha srdce spálí na uhel! Nejsem Rus, ale vodku pít umím! Nejsem Rus, a kdo mi to bude nevhodně připomínat, rád se s ním za úsvitu setkám!

Příběh Tadeusze je o okamžiku v životě člověka, kdy se v dosud jasném a nekomplikovaném světě střetnou zdánlivě nezávislé priority. O životě mladého muže, který stojí na rozcestí, z něhož není cesty zpátky, který je hnán stále vpřed láskou, povinností, pýchou svou i předsudky jiných.

Míra naskriptování: 1/5

Věk: 24 let

Irina Sergejevna Děrevjanskaja

Věřím v Boha, v dobro, v lásku, v svět, v lidi. Ale bude má víra dostatečně pevná, abych napravila všechny křivdy světa? Ne, víra jednoho z nás nikdy nebude dostatečně silná. To soucit je hlavní a možná jediný zákon všeho bytí. To soucitu a pokoře máme ostatní učit.

Irina Sergejevna je mladá, hloubavá a hluboce věřící dívka, která toho večera slaví své narozeniny – ostatně právě kvůli ní všichni přijeli. Bude hledat, jak naložit se svým životem, když se před ní otevře několik možností. Co znamená být dobrou křesťankou, co dobrou dcerou a možná i dobrou ženou?

Míra naskriptování: 1/5

Věk: 22 let

Jekatěrina Ivanovna Gorodskaja

To, že jsem se narodila jako žena, neznamená, že budu do smrti sedět s rukama v klíně a naslouchat s posvátnou bázní mužskému světu. Udělám vždy vše proto, aby se kormidlo točilo, jak chci já. Jen tehdy mohu sedět opodál krásná a okouzlující a nechat jím otáčet.

Příběh schopné temperamentní ženy, která ve světě, který jí nabízí jen málo možností k intelektuálnímu uplatnění, nachází seberealizaci v složitých zákrutách šlechtického života a nevyzpytatelných hrách.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 30 let

Jelena Pavlovna Lišnikovová

Vdávala jsem se z čisté a planoucí lásky za muže, ke kterému jsem mohla vzhlížet a obdivovat jej. Pak jsem mu byla statečnou oporou, když už nemohl dál. Pak jsem věděla, že ani nechce. Nyní jen vím, že všechny šťastné rodiny jsou si podobny, každá nešťastná rodina je nešťastna svým vlastním způsobem.

Jelena Pavlovna je dnes jen stínem toho, čím byla před několika lety. Stále však boj o svého muže nevzdala. Bojuje s jinými ženami, s ním, i se sebou samou. Prošla láskou, nenávistí, lhostejností i pochopením. A projde tím ještě mnohkrát. Až v Petrohradě se prý říká, že Jelenu Pavlovnu můžete milovat nebo nenávidět. Jenom se nemůžete rozhodnout.

Míra naskriptování: 3/5

Věk: 26 let

Nina Fjodorovna Gorodskaja

A za nedlouho, za nedlouho se dám k divadlu. Konečně! Bude to stejně krásné, jako být zamilovaná. Alespoň myslím. A láska, ten silný cit, ta mne svírá snad už několik týdnů. Myslím, že se z toho všeho zblázním!

Co jsou jen naivní fantazie mladičké dívky a co je to na čem skutečně záleží? Na to je třeba najít si svou vlastní odpověď. Příběh Niny Fjodorovny je o hledání svojí životní role na prahu dospělosti. O nacházení a ztrátě snů a vzorů, o nalezení skutečných hodnot.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 17 let

Olga Fjodorovna Sabornikovová

Když se člověk konečně cítí v životě šťastný a o všechno přijde, pohrouží se do osamění. Samota může být dobrá. Je snadné najít mír, když je člověk sám. Ale někdy… někdy se podobá smrti. Obklopena lidmi a jejich radostmi tím silněji cítím svůj smutek, neštěstí a zlobu.

Žena, která přišla o svého manžela a jeho smrt si stále nepřestala vyčítat. Olga Fjodorovna dochází k tomu, že možná je v životě důležité něco jiného než si myslela. Možná není bohatství to, co je opravdu důležité. Možná je to pokora. Pokora před Bohem, zemí i rodinou. Ale takovou změnu nelze udělat postupně, nezbývá než ji udělat naráz.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 27 let

Natália Michajlovna Odinokaja

Je možné, že člověk celý život čeká na jediný okamžik, aby zjistil, že již minul? Já jsem pro jedinou chvíli obětovala vše a chtěla bych říct, že nelituji. Ne nelituji ničeho. Můj život byl předurčen, aby byl těžký, a já jsem se vším smířena. Jen někdy, jen někdy možná na okamžik pochybuji, jaký to všechno mělo smysl.

Natálie je guvernantkou v rodině Děrevjanských, pečovala o malého Alexandra, churavou Irinu i Táňu. To ona je vychovala a díky svému vzdělání i přivedla k tomu, aby se z nich stali lidé s rozhledem. Je tichá a „děti“ ji mají velmi rády. Avšak nejsou to jen ony, kdo jí chodí svěřovat svá tajemství.

Míra naskriptování: 2/5

Věk: 49 let

Tatjana Petrovna Brošenaja

První budou posledními a poslední se stanou prvními. Ale proč má být někdo poslední? Čím jsem se provinila, že mi má být upřeno štěstí? Já vím, je třeba být dobrým člověkem a takový se zachová nejen tak jak je správné, ale i tak, jak se od něho čeká.

Tatjánini rodiče tragicky zahynuli, ještě když byla velmi malá. Matčina vzdálená sestřenice Tamara se naštěstí osiřelé dívky ujala, ale nikdy jí nedala zapomenout, kdo je v jejím domě hostem. Ani tak si ale Táňa nestěžuje, prožila šťastné dětství a Irina s Alexandrem jsou pro ni jako skutečný bratr a sestra.

Míra naskriptování: 1/5

Věk: 25 let

Tamara Ivanovna Děrevjanskaja

Nikdy jsem netrpěla chudobou, ale vím, že nic není zadarmo. Aby se jmění udrželo a rozrůstalo, je třeba správy. Důkladné, každodenní práce, píle, rozvahy i intelektu. Ne každý má potřebné schopnosti a i ten, kdo je má, se musí někdy velmi snažit, aby se udržel nad vodou. Zvlášť když mu osud stále háže klacky pod nohy. Někdy je těžké opustit své sny, ale každý to musí dřív nebo později udělat.

Tamara Ivanovna je Sergejovou ženou a matkou Alexandra a Iriny. Je to rázná postava, které snad někteří vytýkají její důraz na každodennost, ale všichni ví, že bez jejího odhodlání a vůle by se rodina jen těžko obešla.

Míra naskriptování: 3/5

Věk: 50 let

Rodokmen